Ruleta
osm míst a kolo uprostřed sálu
Pět stolů v patře pod čtyřmi zrcadly: ruleta, dva stoly blackjacku a dva pokerové. Jak sál vypadá a jak se v něm poprvé začíná.

Schody vedou do sálu, který je delší, než čekáš. Na stěnách visí čtyři zrcadla ve zlatých rámech a jedno z nich stojí přímo proti dveřím, takže každý příchozí se v něm na okamžik zastaví a uvidí sám sebe s kabátem přes ruku. Lustr se odráží dvakrát, stoly třikrát a ticho nekonečně. Luděk Kratochvíl tvrdí, že žádný host ještě nevešel rychleji než o krok, a my mu věříme.
Ruleta stojí uprostřed. Kolem ní je osm míst, krupiér Radek Růžička roztáčí kolo a po každém kole krátce popisuje, co se stalo. Hraje se s žetony, které se na konci kola vracejí do prostřední mísy, a na stole nikdy neleží nic jiného než sukno, žetony a ruce hostů. Kdo nikdy nehrál, ruletu pochopí za pět minut, a proto ji doporučujeme na začátek.
U blackjacku se hraje proti krupiérovi. Cílem je dostat karty co nejblíž k jednadvaceti a jednadvacet nepřekročit. Máme dva stoly, každý pro sedm hráčů, a pravidla stejná jako všude jinde; liší se jen tím, jak se u nás vysvětlují: pomalu, s ukázkami a bez posměchu. Kdo se zeptá potřetí, dostane odpověď potřetí.
Na pokerových stolech se střídají čtyři varianty: Texas Hold’em, Omaha, Seven Card Stud a Five Card Draw. Která zrovna běží, napíše Luděk křídou na tabuli u schodiště. Stůl pojme devět hráčů, a pokud se jich sejde víc, čeká se na lavici a pije čaj. Odložené karty se po každém rozdání kontrolují, aby nic nechybělo.
osm míst a kolo uprostřed sálu
dva stoly pro sedm hráčů každý
dva stoly, čtyři varianty, tabule u schodiště
pod zrcadlem, s čajem a s výhledem na všechno
Rozdání začíná, až když krupiér řekne, že se začíná; karty rozdané předčasně se vracejí do balíčku.
Žetony a karty zůstávají u stolu, ať jdeš na čaj, nebo na chodbu; krupiér je před odchodem přikryje.
Při sporu rozhoduje krupiér, potom Luděk Kratochvíl. Nahlas se nehádáme a výklad pravidel se nevleče.
Telefon nech v kapse, dokud se rozdává; volat jdi do jídelny nebo na chodbu.
Nikdo nenapovídá, ani šeptem. Pokud hráč požádá o radu, odpoví krupiér.
Jídlo se do sálu nenosí. Čaj a kávu ti donese číšník na tácku a postaví je na boční stolek.
Zrcadel se nedotýkáme a neopíráme se o ně; rámy jsou zlacené a rukavice na ně nenosíme.
Kdo vypadne, může zůstat jako divák na lavici, ale nekomentuje cizí tahy a nechodí kolem stolů.

Sál je zařízen tak, aby se v něm dobře hrálo a dobře se na něj dívalo. Lustr visí uprostřed a jeho světlo se láme ve čtyřech zrcadlech, takže nad každým stolem svítí něco jako druhé slunce. Nad ruletou visí navíc malá lampa se zeleným stínidlem. Když ji krupiér rozsvítí, ví celý sál, že hra začíná.
Zrcadla nejsou na ozdobu. Díky nim krupiér vidí, co se děje za jeho zády, a hosté na lavici vidí karty obou stolů najednou. Pro začátečníky je to užitečné: můžeš se dívat na dva stoly zároveň a vybrat si, který ti vyhovuje. Luděk Kratochvíl tvrdí, že zrcadla naučila víc hráčů než kniha pravidel.
Pokud se ti zdá, že se odrazy pletou, nepletou. Zlaté rámy mají lehce zkosenou hranu, a proto se obraz posouvá o kousek vedle, jak se pohybuješ. Chvíli to trvá, než si zvykneš, ale pak už odrazy čteš bez přemýšlení. A když ne, je tu lavice, ze které se nevidí nic jiného než sál.